Jeden z pilířů lidského bytí-láska!

         Láska. Pocit, stav nebo životní styl? Každý ji dokáže popsat jinými slovy. Na každého má však stejný vliv. Člověk je díky ní šťastný nebo nešťastný, naplněný nebo nenaplněný. Záleží na tom, zda ji správně uchopí a jak moc ji nechá v sobě působit.

Fascinuje mě, když někdo tvrdí, že filmy o lásce, zamilovanosti, nejsou pro ně to pravé. Vždyť láska je pro všechny, bez rozdílu. Každý po ní prahne, každý ji potřebuje. Je kořením života, vzbuzuje v nás vášeň, touhu. Možná to bude znít jako klišé, ale láska hýbe světem. Je spousta oblastí, ve kterých působí. Člověk může cítit lásku k partnerovi, rodině, práci či koníčkům. Co je však jisté, ve všech těchto oblastech je opravdu nesmírně důležitá.

Když se zaměříme na lásku dvou lidí, nejlépe nám poslouží přísloví: „Žena je kořenem, muž stromem. Strom vyroste vysoko jen tehdy, má-li silné kořeny.“. Jeden druhého k životu potřebují. Tím, že jsou oba odlišní, tím více je to k sobě táhne a mohou si být více nápomocni, skvěle se doplňovat, podporovat se. Síla lásky je nepopsatelná. Člověk je kvůli ní ochoten dělat bláznivé věci, které by jej jinak nenapadly. Nebojí se riskovat. Dodává člověku pocit, že je něčím výjimečný, nenahraditelný. Jeden s druhým může sdílet své radosti i to, co se mu zrovna nepodaří.

Různé studie dokazují, že člověk, který má dostatek lásky, je úspěšnější i v ostatních oblastech života, než ten, který lásku postrádá. Láska člověku jednoduše dodává šťávu. K čemu by vám bylo auto, kdyby v něm nebyla pohonná hmota? Nebo květina v květináči bez pravidelného přísunu vláhy? Může být sebevíc okouzlující, nádherná, ale bez vláhy dlouho nevydrží a zvadne. Takovýchto příkladů bych mohla uvést nepřeberné množství.

Velice důležitou roli hraje láska v práci, kde člověk tráví poměrné množství svého času. Je tedy opravdu důležité dělat to, co vás baví, naplňuje. Věnovat se činnosti, kterou milujete. Pak se člověk cítí daleko naplněnější a spokojenější, má chuť se dále rozvíjet. Především to jde na každém vidět, když dělá to, co ho baví. Jistě jste zažili moment, kdy se na vás jedna paní prodavačka mračí oproti druhé, která vám navíc s úsměvem na tváři popřeje pěkný den. Ta pak svoji radost přenáší i na ostatní. Všichni vynálezci museli milovat svůj obor, jinak by nebyli ochotni vytrpět mnohé prvotní neúspěchy a zkoušky, aby nakonec dosáhli blaženého pocitu, že to zvládli. Láska je tedy velice potřebná v každé činnosti, kterou děláme. Láska svým způsobem není podstatné jméno, ale sloveso. Je to činnost. Musí se dělat, musí se žít!

Nebylo by krásné žít mezi lidmi, kteří dělají to, co milují, po boku milujících lidí, které oni sami milují?  Nebojme se tedy lásku projevovat, popusťme jí uzdu, ať v nás může růst a naplňovat tak náš život! 

V.M.

Největší nepřítel člověka-strach

Každý ho zná. Je těžké se naučit jej překonat, ale také velice důležité umět se mu postavit, bojovat s ním. Pro někoho je to celoživotní výzva, pro někoho otázka pár let tréninku. Proč se vlastně vyplatí, postavit se mu tváří v tvář a říci: „Díky, nemám zájem!“?

Odpověď je opravdu jednoduchá. Strach ovlivňuje vše, co děláme, říkáme, za čím si jdeme, o čem sníme, ovlivňuje naše vztahy, kariéru. Jistě mi dáte za pravdu, že kvůli strachu ze selhání, prohry, jsme každý z nás propásli ne malé množství příležitostí a šancí. Nemusí jít pouze o věci ve velkém měřítku, může se jednat o zdánlivé maličkosti každého dne, kdy se např. rozhodujeme, zda se ve škole či na školení přihlásíme a zeptáme se na jev, kterému nerozumíme, nebo když se bojíme, že uděláme chybu a ztrapníme se, a proto raději nic neřekneme. Jestliže se člověk naučí překonávat takovéto strachy, obavy ve větším měřítku postupem času ztratí na síle.

Je spousta knih, které děti na školách mají povinnost číst. Dle mého názoru by knihy o boji se strachem měly převažovat, neboť to je to, s čím se každý v životě potká a má jistotu, že se mu nevyhne. Další z důvodů, proč by lidé, a nejenom studenti, měli číst tyto knihy, je, aby se nebáli jít si za svým, co je v životě baví a naplňuje, aby se nebáli názoru ostatních, co si o nich řeknou.

Jak se říká, strach má velké oči. Nenechme se jím tedy ovlivňovat, postavme se mu, překonejme ho! Výsledek stojí za to. Každý si jistě vybaví ten příjemný pocit, když zdolá něco, čeho se obával, mnohdy i zbytečně. Strach zkresluje naše myšlení, logické uvažování.

Umět překonávat strach není jednoduché, ale také ne nemožné. Záleží to jen na nás, čemu dáme přednost. Zda budeme podporovat toho odvážného, sebevědomého ducha, kterého každý v sobě má, nebo zda si vybereme cestu sklíčeného, ustrašeného, vyklepaného člověka. Upřímně, ve společnosti kterého z těchto dvou lidí byste se cítili lépe? Jistě mi dáte za pravdu, že v přítomnosti toho prvního. Tím, že se nebojí výzev, překážek, je daleko více plný energie a odhodlání, než ten, který má pomalu strach někoho pozdravit, je zajisté přínosnějším společníkem.

Spousta obchodníků má strach z odmítnutí. Myslíte si, že člověk, který nemá vybudovaný postoj a víru v to, co nabízí, dokáže někoho přesvědčit o kvalitách jeho služby či produktu? Předpokládám, že nikoliv. Bude totiž nevědomky předávat svoji nejistotu, obavy a pochybnosti na druhé. S tím bohužel nikdo nikdy dlouhodobě neuspěje.

Strach z odmítnutí, zklamání se často projevuje i ve vztazích. Ať už partnerských, či rodinných. Lidé se začnou bát, tudíž se ponoří do negativních scénářů, co když, co kdyby. To je začátek konce. Člověk musí věřit druhému a dávat mu to najevo! Každý víru potřebuje, ať už je v jakékoliv podobě. Blízký člověk od nás potřebuje slyšet, že je v našich očích dost silný na to, aby vše zvládnul, potřebuje naši podporu a víru v něj samotného. Pokud chce člověk kvalitní vztah, úspěšnou kariéru, bohatství, ať už fyzické, či duševní, musí nechat strach za dveřmi, věřit sobě, blízkým a pustit se do akce. Do všeho, čeho se kvůli strachu nepustil či odsunul na vedlejší kolej.

Věřím, že každému, kdo začne byť malými krůčky bojovat proti strachu, se zlepší život ve všech směrech, duševně poroste a bude celkově šťastnější a spokojenější. Elbert Hubbard kdysi řekl: 

„Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ 

Buďme tedy odvážní. Vím, že každý má v sobě dostatek odvahy strach překonat. Vše závisí jen a jen na nás, zda tuto odvahu v sobě zapálíme. Netvrdím, že je to lehké, protože sama se strachem stále bojuji. Ale věřím, že jej jednou stejně překonám!

V.M.